Zajímavosti

VYHLÍDKA NA OCHOZU HOTELU A VYSÍLAČE

Pokud jste na Ještědu a ať už se chystáte navštívit restauraci na vrcholu či nikoliv, jistě nevynecháte kruhovou procházku po krytém ochozu budovy Ještědu, ze kterého se můžete rozhlédnout do celého kraje. V tu chvíli jste 1014 m.n.m., tedy o 2 metry výše, než je samotný vrchol hory Ještěd. Po cestě narazíte na tzv. zimní vchod, točité schodiště ukryté v betonovém válci, díky kterému se i ve sněhové vánici dostanete z parkoviště na ochoz budovy. Informační tabule umístěné na západní straně ochozu vám umožní nahlédnout jak do historie tak současnosti stavby.

ROHANŮV KÁMEN

Na vrcholu Ještědu se kromě dřevěného kříže nacházelo více památek, z nichž se jen jedna zachovala do dnešních dnů. Jde o mohutný porfyrový obelisk postavený na skalce poblíž horského hotelu. Roku 1820 zakoupil jižní svahy Ještědu a celé českodubské panství kníže Rohan. Právě ten nechal na vrcholu hory umístit špičatý sloup se znakem svého rodu. Přes Ještěd tehdy vedla hranice rohanského a clam-gallasovského panství. Jak zaznamenává stará farní kronika ve Světlé, byl na Ještědu roku 1838 postaven „Rohanský kámen“. Kromě označení hranice připomíná též návštěvu Adély Rohanové, která sem vystoupila právě v roce 1838. Na podstavci lze stále nalézt zvětralá písmena ROHANSTEIN, pokrytá nazelenalým lišejníkem. (Zdroj: Marek Řeháček, O tajuplných a pozoruhodných místech Ještědských hor. Kalendář Liberecka, 2005, 2. vydání)

Postavíte-li se čelem ke kamennému obelisku, budete mít po pravici budovu Ještědu a po levici terasu s občerstvením. V tu chvíli stojíte levou nohou na bývalém panství Rohanském a díváte se do kraje Podještědí. Pravou nohou však stojíte na pozemcích, jež spadaly do panství Clam-Gallasů. V červnu 2012 nechalo sdružení JEŠTĚD 73 zašlý kamenný obelisk očistit a zrenovovat.

MALÝ MARŤAN

V červenci 2010 přistál na Ještědu Malý Marťan, bronzová, 170 cm vysoká socha výtvarníka Jaroslava Róny. Podle autora nejprve vznikl obraz – šlo o dítě z jiné planety, „malý Marťánek, který pláče, že se ztratil“. Poté vznikla bronzová socha, která byla nejprve vystavena v Liberci a 16.července 2010 natrvalo umístěna pod vrchol Ještědu. Umístění sochy realizovala nezisková společnost Spacium, o.p.s. ve spolupráci se Statutárním městem Liberec. (Zdroj: Spacium o.p.s.)

VYSÍLÁNÍ SVOBODNÉHO STUDIA SEVER

Hned vedle ještědského kříže se nachází plošina s vyhlídkou nad stanicí lanovky. Přes talíře satelitů se díváte přímo na Liberec. Možná si všimnete malé cedulky na zemi, která informuje o tom, že právě v těchto místech bylo provizorní studio, ze kterého v napjatých srpnových dnech roku 1968 vysílalo studio Sever. Šlo o improvizované studio, které se podařilo na Ještědu zprovoznit díky technice ze skladů Libereckých výstavních trhů. Studio obsluhovali dva technici a rozhlasový redaktor Miroslav Hladík. Sedmadvacátého srpna v něm živě vystoupil herec Jan Tříska a pozdější prezident Václav Havel. (Zdroj: webové stránky Syndikátu novinářů nebo web totalita.cz)

JABLOŇ

Pozorný návštěvník si všimne malé jablůňky ve svahu hned za výstupem z lanovky. Je až pozoruhodné, že se ovocný strom uchytil a roste v tak nehostinném prostředí, jakým vrchol Ještědu bezesporu je. Podle Marka Řeháčka, autora mnohých textů o Ještědu, stromy na vrcholu Ještědu nerostly nikdy. Vršek hory byl ještě na konci 19. století pokryt lišejníky, mechy a vysokohorskými bylinami. Na místech, kde dnes není vydlážděná plocha, najdete kromě toho i porosty kleče, které zřejmě vysázel kolem roku 1890 tehdejší lesník Placht se zahradníkem Swecenym. Dočíst se o tom můžete např. v turistickém průvodci Marka Řeháčka s názvem Ještěd a Podještědí, vydaném v roce 2004.

KŘÍŽ NA JEŠTĚDU

U vyhlídky na město Liberec se tyčí dřevěný kříž, usazený na své místo v polovině roku 1990. Podle soupisu dobových záznamů jde v pořadí o devátý kříž na vrcholu Ještědu. První z křížů, ještě kamenný, zde stál již od roku 1737. O stol let později se na místě poprvé objevil kříž dřevěný, který pořídily obce Dolní a Horní Hanychov. Dřevěné kříže byly mnohokrát obnovovány, vždy je zničily bouře, ale lidé z Hanychova se odradit nenechali. Ten současný, který byl vztyčen skupinou nadšenců krátce po Sametové revoluci, je vytesán z tvrdého akátového dřeva a napuštěn pravou býčí krví. Kříž byl instalován 1. června 1990 a vysvěcen následující den. Více informací i zajímavostí o ještědských křížích najdete v publikacích Marka Řeháčka. (Zdroj: Marek Řeháček, O tajuplných a pozoruhodných místech Ještědských hor. Kalendář Liberecka, 2005, 2. vydání)

ROHANOVA CHATA

Na místě bývalé Rohanovy chaty dnes najdete vyhlídkovou terasu s kioskem Rohanka, který svým názvem starou chatu připomíná. Byla postavena v roce 1868, v době, kdy vrchol Ještědu již pravidelně lákal skupiny turistů, kteří šplhali na Ještěd za krásnými výhledy a využívali občerstvení, které v malé boudě provozovala paní Haslerová z Hanychova. Její podnik se velmi dobře rozrůstal a byl jistě podnětem ke stavbě opravdové chaty, které se díky umístění na rohanských pozemcích říkalo chata Rohanova. Horská chata sloužila na místě téměř sto let a lehla popelem rok poté, kdy vyhořel starý kamenný Ještěd, tedy v roce 1964.

STARÝ JEŠTĚD NEBOLI NOVÝ JEŠTĚDSKÝ DŮM

Pod vžitým názvem „nový ještědský dům“ byla v roce 1906 otevřena nová chata s restaurací a rozhlednou, o kterou dlouho usiloval Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Chata byla na svou dobu velmi moderní a obliba vrcholu Ještědu tak ještě vzrostla. Budova byla zničena při požáru v lednu roku 1963. Pouhé tři roky na to se začalo se stavbou současné moderní budovy podle plánů architekta Karla Hubáčka a jeho týmu.

LANOVKA NA VRCHOL JEŠTĚDU

Jde o jedinou lanovou dráhu v České republice, kterou provozují České dráhy. Byla vybudována již v roce 1933 na náklady tehdejších Československých drah chrudimskou firmou František Wiesner. V letech 1971 až 1975 prošla lanová dráha na Ještěd zásadní rekonstrukcí a zařadila se k lanovkám světové úrovně. Lanovka na své cestě překonává 400 výškových metrů, délka trati je něco málo přes kilometr, který zdolá během 4 minut jízdy. Kabina lanovky je zavěšena na ocelovém nosném laně o průměru 5 cm a pohybuje se ve výšce 30 metrů nad zemí. Během hodiny je lanová dráha schopná přepravit na vrchol Ještědu až 1050 osob.